Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les…
J. V. Sládek asi nemyslel tu Sachovu, ale i v Beskydech je studánek nespočet

Beskydské prameny jsou díky složení zdejšího podloží poměrně chudé na vodu a vodní toky mívají nevyrovnané vodní stavy. Ale právě toto území, které se překrývá s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod patří mezi vydatné a kvalitní zásobárny pitné vody v České republice. Jako zdroje pitné i užitkové vody, zde slouží obyvatelstvu především přehrady Šance a Morávka. Na území Beskyd se dále nachází několik vodních nádrží. Menší, například Horní Bečva a Bystřička, sloužily původně pro zadržování vod jako tzv. klauzy, dnes jsou využívány jako rekreační plochy.

Řeka Ostravice například získala své jméno podle prudkého, "ostrého" toku.  Řeka bývala kdysi řekou hraniční, později se stala hranicí zemskou mezi Moravou a Slezskem. Po soutoku řeka směřuje do přehradní nádrže Šance a dále na severozápad. Na jejím toku objevíme Peřeje a podél levého břehu zachovalý náhon, který přiváděl vodu k železným hamrům ještě počátkem tohoto 20. století.

Řeka Morávka pramení v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd pod Malým Polomem. Odtud teče severním směrem a napájí vodní dílo Morávka. Pak pokračuje až do Frýdku-Místku, kde se u Starého Města zprava vlévá do Ostravice. Pod přehradou má řeka již koryto je asi 15 metrů široké s četnými prahy a ostrými zákruty. Břehy jsou porostlé vrbovím, které v užších místech a zákrutách ztěžuje plavbu.

Řeka Olše pramení na území Polska nedaleko polské obce Istebna ve Slezských Beskydech. U vesnice Bukovec její tok překračuje státní hranici na území Česlé republiky. Pak se vlévá se z pravé strany do řeky Odry u Bohumína. V horní části od Jablunkova po Třinec protéká Jablunkovskou brázdou a tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami. Několik větších přítoků Olše odvodňuje severovýchodní svahy Moravskoslezských Beskyd, například Lomná, Tyrka, Kopytná a Stonávka.